Srpen 2015

Zpátky do školy: Originální pomůcky

19. srpna 2015 v 21:45 Zákoutí






Zachvátila mne podivná vlna kreativity a tvořivosti a na svět přišlo hned několik naprosto fotogenických věciček. Nejen že se hodí do následujícího podzimního měsíce, kdy zase křídy začnou brousit po tabuli, ale přijdou určitě vhod po celý rok. A co víc - zabijete čas v deštivém počasí, které už bylo opravdu potřeba.

NA POZNÁMKY


Je to skvělý pocit, když otevřete svůj sešit, diář nebo vlastně cokoliv a ať se tomu bráníte, jak chcete, všechny papíry vám vypadnou na zem. Ano, je to vskutku povznášející. Lze tomu však snadno zabránit pomocí šikovné věcičky, kterou si buď koupíte za jedno království a polovinu princezny nebo zapojíte fantazii a sami si pomůcku vytvoříte. Nevím jak vy, ale já jedno království opravdu nemám...

Vybrat si můžete z nekonečného množství materiálů, vzorů, velikostí i způsobů připevnění. Vlastně vám dávám volnou ruku, proto nic nemůžete pokazit. A to se vždycky hodí. Potřebovat toho nebudete příliš mnoho.Stačí vám barevný papír,
případně cokoliv jiného, co drží tvar (klidně i plastelína), nůžky, pravítko, tužka a všemocná izolepa. Hodit by se vám mohla i děrovačka, ale bez té se obejdete, a pokud budete chtít použít provázek, pak si ho určitě také přichystejte.



..

Zpátky do školy: Jak zvládnout maturitu

4. srpna 2015 v 21:08 Zákoutí

JAK TO ZVLÁDNOUT



Tuším, že spousta lidí na tom bude stejně jako já tehdy. Vlastně to bylo docela nedávno. A musím říct, že bych dala cokoliv za to, aby mi tenkrát někdo pomohl a to naprosto jakkoliv. Asi nejspíš proto jsem se rozhodla napsat tento článek, ve kterém bych chtěla podat pomocnou ruku všem, kteří mají před sebou zkoušku dospělosti - maturitu.

Možná, že se vám budou zdát mé rady zbytečné. Možná, že vám nebudou vyhovovat. Možná vám ale pomohou. Jsou to věci, které mi pomohly s učením nejen ve svaťáku, ale také už před ním a osvědčily se už u přijímaček. Vyberte si to, co bude vyhovovat i vám a nakopejte maturitě zadek! Nebo ji prostě jenom zvládněte levou zadní. Nebo přední. To už je na vás.

BAREVNÉ LEPÍCÍ PAPÍRKY


Ať se to zdá zvláštní, jak chce, funguje to. Tyhle malé potvůrky vám můžou usnadnit spoustu práce, když víte, jak na ně. Ukrývají v sobě nepřeberné množství možností a způsobů, jakými je můžete využít ve svůj prospěch. Ať už se zaměříte na barvy, podle kterých si roztřídíte předměty nebo pouze na jejich použití, vždy budou užitečné. Prošla jsem své materiály, které jsem využívala v průběhu tohoto roku při přípravě na maturitu a našla pro vás několik tipů, jak si pomoci při učení.







Poznejte příběhy mých fotek

3. srpna 2015 v 21:40 Záblesky

příběhy mých fotek


Jsou prostě chvíle, kdy zrovna nemám po ruce svůj nikon. Ale i v takových chvílích je někdy potřeba nebo chuť zachytit nějaký okamžik a zvěčnit ho. Na věčnost. Proto čas od času, a to velmi často, fotím i na svůj mobil, který rozhodně není pro focení stvořen, ale sem tam se mu podaří udělat hezký snímek.

A abych nefotila jen tak do šuplíku, což je asi to nejhorší, co bych mohla udělat, podlehla jsem davovému šílenství (za což se poměrně stydím) a založila si účet na jedné profláknuté aplikaci, jejíž jméno nesmíme vyslovit.
A co tím chci říct? Že bych vám ráda představila některé z mých úlovků, které dokumentují můj život, i když se to možná na první pohled nezdá. Každá jednotlivá fotka má v sobě ukrytý příběh, který je vždy jedinečný a neměl by být zapomenut. A to ani takový příběh, který vypráví například o hrnku skvělého borůvkového čaje, jehož pára se dere do chladivého vzduchu zimního rána... Kouzlo je tak nejen v samotné fotce, ale i v tom, co se vám snaží říct. Tak poslouchejte...

,,Té růži, se kterou se tehdy objevil ve dveřích, se ale stejně nic nevyrovná"


Od základu jiné místo

2. srpna 2015 v 22:51 Zákoutí

jsem stvořila změnu

Renovace je mnohdy nepříjemná, ovšem potřebná. A v případě mého blogu byla potřebná jako sůl. Nebo jako teplý čaj v chladném zimním ránu. Ať už je to jak chce, změna je patrná a to velmi. Překopala jsem dočista vše, co se mi dostalo pod ruku a myslím, že čtení mých mozkových výlevů teď bude mnohem snadnější, už jen díky kontrastu černé a bílé.

Jedinou věc však nejspíš nepřenesu v nejbližších letech přes srdce - výměnu úvodního obrázku. Ten zůstal neporušený, zachovaný, původní. Nevím, zda je to dobře či ne, ale zůstává v něm ta původní duše mého království písmenek.
Přiznávám, na toliko bílé nejsem zvyklá a vlastně nikde jinde v mém životě jí ani takové množství nemám (krom papírů, kapesníků, žvýkaček... asi jí je víc, než jsem čekala). Proto je nezvyklé, že zrovna u mne si něco přečtete právě na takovém podkladu, ale světe div se, špatné to není. No fuj, cítíte to? Začíná to smrdět. Samochválou. Proto už raději dost.


66,6 vteřin ticha za vzhled, který vítal příchozí duše víc než... už ani nevím kolik let.


O přijímacích řízeních na vysoké školy

2. srpna 2015 v 19:52 Zákoutí
Jak tak jde čas a odpočinku už mám víc než dost, nastala (myslím) ta pravá chvíle na to se opět vrátit a něco napsat.

Tak nějak bych nejspíš uvedla článek, ve kterém bych chtěla v několika odstavcích (snad jich nebude až příliš) shrnout dění okolo mne za poslední dobu. Tou dobou myslím časové rozmezí od poněkud zasněženého února, po nepřesně určený prostředek letních prázdnin. Vskutku se toho stalo spoustu a věřím, že si každý v následujícich povídáních najde něco, o čem by si rád přečetl trochu víc.
A co že za příběhy vám to můžu nabídnout?

Jak jsem si prošla hned několika přijímacími řízeními.



Upřímně musím říct, že to bylo daleko horší, než jsem čekala. A já čekám vždy to nejhorší. Pokud tedy zrovna nejde o koncert nebo jídlo (... a určitě toho bude víc). Ale zpátky k příběhu. Na začátek považuji za důležité říct, že moje přijímací zkoušky se týkaly studia na vysoké škole. V podstatě vám nejde o nic, svět se nezboří když se to nepovede a příští rok to zkusíte znovu. Na druhou stranu vám jde ale o všechno pokud jste pouze gymnazijní člověk "umím od všeho trochu" nebo pokud je vaše touha studovat dál takřka bezbřehá. A víte co? Nejhorší variantou je kombinace těchto faktorů aneb vítejte v mém světě. Tím chci říct, že jsem úspěšně absolvovala základy všeho, čemu jsem mnohdy ani nerozuměla a navíc jsem byla pevně odhodlaná se na výšku prostě dostat. Ne že by mě tak bavilo učení, zůstaňme v realitě, avšak studentský život má svá kouzla (ovšem i černou magii, jestli mi rozumíte). A jestliže mi někdo umožní studovat to, co mě baví, pak neváhám ani minutu.

Problém je ten, že prvním člověkem, který stojí ve frontě právě na to ono umožnění, jsem já. A nešlo mi to. Abych vás trochu zasvětila do systému přijímání studentů na vysoké školy - většina škol vám umožní dělat již (nechvalně) známé SCIO testy, neboli miš-maš toho, co byste měli umět, vědět a znát, bez ohledu na to, z jaké školy jste nebo na jaký obor se hlásíte. Jestliže se vám výsledek vašich testů nezdá uspokojivý, můžete testy absolvovat hned několikrát během půl roku. Rýžujeme - tudíž si každý test musíte sami zaplatit. Ale to nechme být.

Největší problém jsem spatřovala v takzvaných Základech společenských věd - tento název pod sebou skrývá 60 otázek, které zahrnují okruhy psychologie, sociologie, politologie, práva, EU, novodobé historie světové i české a ekonomie. Nechť se nyní z nebes zřítí meteorit přímo na mou hlavu, ale jak někdo může pojmout takový rozsah informací je mi dodnes záhadou a proklínám tento systém přijímacích zkoušek. Vím, je to nejspíš objektivní způsob testování, avšak projít peklem by bylo snazší a ještě bych si tam udělala několik přátel. A to, ať si myslí kdo chce, co chce, znala jsem i postup vzniku Evropské unie včetně všech smluv, jejich obsahů (obecně) a dat a ani přes to se mi zprvu nedařilo. Konec mé obrany, problém byl hlavně ve mně.


Zkrátka a dobře, přijímací zkoušky pro mne nakonec dopadly na výbornou. Můžu si říct, že jsem to dokázala a můžu myslet na to, že mám první semestr na Masarykově univerzitě před sebou. Ale na zhoubu jménem scio testy už nikdy nezapomenu a možná kvůli nebo díky tomu, mi přišly daleko sympatičtější přijímačky na UPOL - tedy všeobecný + oborový test. Zde se hraje hlavně na logiku a um rozložit si správně čas a pochopit text. Možná složité, ovšem třeba i o něco spravedlivější. Oborový test ukáže nejspíš hlavně to, zda má člověk opravdu zájem o studium určitého oboru nebo jestli prostě chce jen někam na výšku. Kamkoliv.

První měsíce roku 2015 se tak pro mne staly jedněmi z nejtěžších v mém dosavadním životě. Věřím ale, že budou velmi rychle překonány zkouškovým obdobím na výšce. Ale o tom snad jindy. O studiu na vysoké škole toho zatím příliš nevím. Asi jen to, že mám na výběr hned z několika seznamovacích akcí, jsem zmatená ze školního systému IS, pomocí kterého si sami v podstatě plánujete své studium a že čekám na druhou polovinu září, kdy poprvé projdu těmi velkými, dřevěnými dveřmi jako oficiální vysokoškolák. A že se "to" na mě všecko sesype. *Mírné otřepání* Už cítím ten adrenalin.


Ponaučení: Všechno jde, když se chce. Jen při scio testech musíte chtít abnormálně, aby vám to alespoň trochu šlo. Ale aspoň vám pak zůstanou hezké fixy.

Po dlouhé době - Amen.
S pozdravem
metalová duše.


PS: Vždy připraven - neboli maturita 2015. Jak jsem si vytáhla přesně to, co jsem absolutně nečekala.


Nevím to jistě, ale mohlo by tě zajímat: