Šum křídel obtěžkaných

21. září 2012 v 14:41 |  **- Něco k zamyšlení -**
Už mne začínají vážně deptat tato přílišně "originální", růžově vyhlížející témata týdenní. Však, mé milé duše, nehodlám si stěžovat. Opět, zas a znova, těmito řádky, kteréžto snad nyní čtete, se vám pokusím zavděčit tím, že se pokusím vymýt váš mozek něčím, co vytvořil vymytý mozek můj. Rozevřete svá vílí křídla obtěžkaná hrůznými pravdami a poleťte semnou... Poletíme, dokud vás křídla ponesou... Tudíž, pokud dnes nemáte dostatek energie, raději neleťte s mým Já. Můžete to zkusit jindy či nikdy. Je to na vás, zda přijmete mou pozvánku do země Černých víl...

Tato zem se nerozkládá za pastelovým oblečením ve vaší skříni, nýbrž za něčím, co je vám blíž. Pod kůží... A ještě hlouběji. Čím více poletíme do hloubky vaší mysli, tím větší bude okolo nás tma. Budeme potkávat větší, zlejší a šílenější kreace, které se snaží napodobit víly. Ony jsou to víly. Však temné, jako oko psa s ostnatým obojkem.
Poletíme se podívat do kraje, který je znám pod názvem Svědomí. Tento kraj se liší. Každý z nás má jiný typ krajiny. Někde je krajina hornatá, tmavá, nepřístupná. Zanesená vším, co nebylo vykonáno tak, jak vy mělo být. Nositelé bílého typu krajiny se nevyskytují nijak často. Ba málo. Tudíž víly, žijící zde, znají povětšině jen zašpiněnou krajinu.
Stačíte-li mému letu, vezmu vás do jiné oblasti. Oblasti Duše. Taktéž je individuální. Však lidstvo je tak snadno ovlivnitelné, že pomalu, ale jistě (!), splývají typy krajin Duše do jedné. Temnější než krajina Svědomí. Častokrát. Také toto místo obývají víly. Krvelačné stvůry lačnící po neštěstí. Hamižné. Jdoucí po svém vlastním úspěchu. Tady se tvoří charakter jakéhosi čehosi, co se jinak nazývá člověk.
Můžete ještě? Leťme tedy! Dostáváme se k jádru. Město Srdce. Vybombardované. Skoro neexistující. Proč vás sem tedy vedu? Tu stávaly kdysi základy něčeho, co dodávalo slušnost vílám, tudíž člověku. Zásoby potřebné inteligence, porozumění... Tady neexistovaly předsudky. Pohnutky k chování trapnému. Nemožné, zdá se.
Nesou vás ještě vaše křídla? Ne? Jsou obtěžkána odpadem lidstva. Po shlédnutí víl všemožných, stejně jako míst nemožných, je vám snad nad míru jasné, že tamto (myšleno člověk), nemá moc světlého.
Pokládám se za člověka.
Nevěřím na víly.
Dávno nevěřím na Srdce.
Nevěřím, že kdy existovalo.
Nevěřím, že jste vůbec někdo mohl vzlétnout...



Nevěřte na víly. (už) Nejsou...
Křídlům rozevřeným děkuju za čas,
přeju temné přistání,
Vaše Míša
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Klikni jestli tady jsi :)

Click

Komentáře

1 Kristína Bene Kristína Bene | E-mail | Web | 21. září 2012 v 14:58 | Reagovat

Neletím, len padám a cez závoj reality spoznávam svoje spustošené krajiny.
Je potešujúce čítať rovnaký názor na človeka od niekoho iného.

2 Choki Choki | Web | 21. září 2012 v 15:49 | Reagovat

Páni, máš skvelý štýl písania ^_^
Ale nie so všetkým súhlasím...

3 Lilly Lilly | E-mail | Web | 21. září 2012 v 16:09 | Reagovat

Vážne nádherný článok O_O

4 Mišulka Mišulka | Web | 21. září 2012 v 16:10 | Reagovat

Máš to krásně napsané :) a je to originální :) to se jenom tak někomu nepodaří ;)
Dokázala jsem si živě představit všechno co jsi popsala :) a i když to má pochmurný konec mě se to moc líbí.  Možná je to mojim momentálním rozpoložením, ale já věřím na zázraky na víly na duchy a všemožné pohádkové bytosti, ale jak moje svědomí a tak moji duši (kterou jsi popisovala v příběhu) má i temné ale i své barevné stránky.

5 missa007 missa007 | 21. září 2012 v 17:01 | Reagovat

Klaním se Vám! Přečetli jste tento blábol, napsali jste skvělé hodnocení a já vám za to děkuju. Vážně.
Těší mne, že vás článek zaujal.
Těší mne, že semnou jak souhlasíte, tak máte i svůj názor. Vážím si svých čtenářů. (Ono jich mnoho není...)
Těší mne, že jsem vám mohla poděkovat.

6 lobostome lobostome | 23. září 2012 v 12:50 | Reagovat

Poetická a patetická avantgarda, která není vůbec marná. Dokonce je velmi povedená.

7 missa007 missa007 | 23. září 2012 v 15:19 | Reagovat

[6]: Jsem poctěna, že jsi sem přišel, četl, napsal...! Obdivuju tvůj styl psaní a vůbec... tvé myšlení. (I když dobře vím, že ho nemůžu zcela úplně pochopit). Cením si tvé chvály, jako chvály málokoho. Však zda-li by ses sem ještě někdy obtěžoval, (a měl zájem) tak tě z celého srdce (které, stejně jako mozek, nemám) prosím, abys zanechal sůvj názor, nechť je jakýkoliv.

8 lobostome lobostome | 24. září 2012 v 21:58 | Reagovat

[7]: Od nynějška budu chodit pravidelně. Kumulují zde zajímavé dekadentní názory a myšlenky. Jen mě prosím neobdivuj. Na své podřadnosti zakládám celou svou životní filosofii.

9 missa007 missa007 | 27. září 2012 v 18:42 | Reagovat

[8]:  Je mi ctí. Co víc k tomu říct...
Už jen tvé tvrzení o tobě samém, z tebe dělá někoho, kdo má obrovskou cenu. Však své obdivy budu nadále uchovávat pouze v mé, jinak zbytečné, hlavě, pokud to bude jen trochu možné. (Je-li to tvé přání...)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama