Září 2010

Článek týdne - Talentmania

29. září 2010 v 20:27 | Míša |  Zákoutí
Další článek týdne je tu :D -->

Talentmania. Další z mnoha televizních šílentství... Dobrý nápad to určitě je. Mnoho lidí se může ukázat. Může ukázat co umí, ale i to, co absolutně nezvládá. Potom je to alespoň zábavné.. Ale dát dvě stejné soutěže v úplně ten samý den, je blbost... Možná je to tím, že televize potřebují zjistit, která je na tom coby ve sledování líp. Jestli bych to měla hodnotit já, tak za sebe říkám, že Talentmania je mnohem horší! Už jen ve spůsobu podání. Možná že si vzali eso v moderování. Možná že si vzali skvělé slovenské porotce, ale i tak raději volím Česko Slovensko má talent... Ale můj názor je hold jen můj názor. :)




VS

Co vy na to? Čemu dáváte přednost?

Článek týdne - Naděje

27. září 2010 v 15:25 | Míša |  Zákoutí
A máme tu další článek týdne - Naděje. :)

Říká se, že nadeje umírá poslední, ale co když i ta naděje zklame? Co potom? Naděje je vlastně něco, v co doufáme, v co věříme. Je to něco, co nás naplňuje pocitem, že i v té nejhorší situaci nám něco pomůže. Může to být náhoda, osud nebo nějaké kouzlo? Možná. Ale co když si říkáte: ,, Ono to vyjde. Ano, vyjde to." a pak nic. Pak se nic nestane a vy pak budete o to víc sklamaní, než by jste byli normálně... Ale ne vždy to tak je. Vesmír je magické centrum všeho dění. Je možné, že když si budete říkat: ,, Nedostanu špatnou známku. Dostanu dobrou známku." a budete tomu věřit, ale opravdu pevně bez pochyb věřit, tak se to opravdu stane. Mám to vyzkoušené.. sice ne vždy to vyjde, ale věřím.. Věřím, že naděje umírá poslední....

Naděje znamená věřit tam, kde by bylo snažší pochybovat.

To nejmenší, co člověk může v životě udělat, je najít naději. A to největší, co může udělat, s tou nadějí žít.

Nesnaž se tak, neboť ty nejlepší věci se stávají, až když je nejméně očekáváš. - pravda! :))

Naděje umírá poslední

Kapitola 8. - Angličtina k dobru

17. září 2010 v 15:40 | Míša |  Příběh - Jak získat kluka?
Předešlý díl byl opravdu smutný. Jess viděla Collina s Liss a ještě jednou holkou v parku na houpačkách. Jen co doběhla ke Kate, začala plakat a Kate ji uklidňovala. Jess i Kate jsou přesvědčeny, že Collin je děvkař a Liss je jedna z jeho holek. Úkol, který jim včera zadal pan Say se jimzdál taky na nic.. Ale je tomu skutečně tak?...

Po opravdu špatném dni a noci, se Jess probudila. Opuchlé oči nezepřely, že včera ještě hodně dlouho brečela. Čas ale nemilosrdně utíkal a ona už musela konečně vstávat. Když se nějakým zázrakem dostala konečně ven z pokoje a do kuchyně, trochu se probrala a když do sebe nalila hrnek teplého čaje, tak se dokonce mohla zajít i umýt a namalovat. Kate už zase netrpělivě čekala na rohu samoobsluhy: ,, Kde se pořát flákáš Jess?  Kate skoro zapoměla, co se Jess včera stalo. Ale okamžitě si to uvědomila, protože Jessiny, už míň červené oči, by nepřehlédla ani na sto metrů. ,, Promiň Jess, já zapoměla..." odmlčela se Kate a dodala: ,, Tak už poď Jess, postav se k tomu jako správná holka. Postav se a podívej se tomu grázlovi do očí" Kate věděla že to asi moc povzbuzující není, ale co měla dělat? Jess ani nemluvila a když musela, tak jen ANO nebo NE.
Když viděla Collina a on se na ni usmál, otočila se se zlostí na druhou stranu, a uklidňovala se, že jen to přece jen kluk...
,, Takhle to nemůže dál pokračovat Kate!" bavily se spolu holky o přestávce před angličtinou.
 ,, Jess, vykašli se na něho, je to blb" žekla Kate. ,, Já mu prostě řeknu, co si o něm myslím. Řeknu mu to, a to teď hned!" naštvala se Jessica a šla do třídy. Našla si Collina a už si chystala, jak toho grázla parádně seřve. Ale... Ale najednou zazvonilo, všichni stichli a Jess se musela otočit a jít na místo.
Pan Say vkročil do třídy s  pošměšným úsměvem na tváři. Možná, že něco tušil, ale možná že čekal na úkoly, co mu jeho žáci přichystali za úkoly. Sedl si - židle zavrzala a zaskřípěla pod jeho váhou - otevřel šanon s poznámkami a známkami, začal v něm listovat a listoval až do té doby, než našel co hledal. Klasifikaci Jessiiny třídy...
,, Ták dětičky " začal ,, dnes si pár vašich prací poslechnu a zbytek si dočtu doma. Nemusíte se ničeho bát, na příští hodinu budou nachystané a samozdřejmě oznámkované." nevhodně vtipkoval učitel. Vyvolal Collina. Jess, jakmile slyšela, kdo bude číst, přestala vnímat. Neposlouchala vůbec nic a už už chtěla být co nejdál od toho kluka, co jí tak zatraceně lezl na nervy. Chtela být už konečně pryč od Collina...
Mezitím, co Collin četl svůj pečlivě připravený úkol, se pan Say pohupoval na své židli s velmi namahavým vrzáním. Jessica ani Kate proto úplně přeslechly i tu snad pro ně nejdůležeitější věc - že Collin psal o Liss. Ale vůbec o takové Liss za jakou ji měly naše kamarádky. Ale o Liss z úplně jiné stránky......

Článek týdne - Sen

17. září 2010 v 15:39 | Míša |  Zákoutí
Ono se lehko řekne: ,,Napíšu si článek týdne." Ale horší je už něco napsat....

Sen? Co je na tom tak zvláštního? Proč se nám vůbec sny zdají? Jsou důležité? Snaží se nám něco zdělit? Takoých otázek je mnoho, ale některé zodpovědět nemůžeme...
Pamatuju si, jak nám jeden super učitel říkal, že je vědecky dokázáno, že se nám každou noc něco zdá, ale že ráno to hned zapomeneme... Na tom asi něco bude, protože i když si chci vzpomenout, co se mi dnes zdálo, tak si ne a ne vzpomenout. Taky jsem jednou slyšela, že sny jsou vlasně naše představa.. Něco, co strašně chceme, čeho se bojíme, na co myslíme před spaním, co jsme viděli v televizi i co milujeme. Sen je krásná věc i za předpokladu, že máme noční můru. Sny dokážou i ledacos předpovědět.. Někteří lidé mívají sny, ve kterých je skryta nějaká zpráva nebo to, o čem se jim zdá, se jim na druhý den stane. Nevěříte? Tak od čeho jsou teda snáře a jiné magické knížky s podobným námětem?... :)
     

Kapitola 7. - Dvě na jednoho

16. září 2010 v 19:04 | Míša |  Příběh - Jak získat kluka?
V minulém díle jste se dověděli, že i naše přátele zlobí učitelé a úkoly. Jess angličtina nejde, a tak byla naštvaná, že celé odpoledne stráví u psaní úkolu. Ale je tomu skutečně tak?...

Úkol, který zadal učitel pan Say, a který se zdál Jessice tak složitý, měla hotový - podlení - celkem rychle. Proto se rozhodla, že ještě zajde na návštěvu ke Kate. ,, Tak už ten úkol určitě má hotový." myslela si Jess a při tom se oblékala. Seběhla schody, vzala si jablko ze stolu, zavolala: ,, Mámí, jdu ke Kate a vrátím se kolem šesté." V tu chvíli za ní zaklaply dveře a Jess vyšla na ulici. Šla tama, kde to velice znala. Míjela ulice, domy, ale i dům, co jí byl v tuto dobu nejbližší. Ano, byl to dům Collina. Mezitím co dojídala poslední kousky jablka, míjela roh samoobsluhy, u které se každodeně scházela s Kate. Tentokrát však zahnula do leva na přechod. Už jí zbývalo jen přejít park a jednu ulici, aby došla ke Kate. Park lemovaly vysoké duby a pod některými byly dokonce i lavičky. Jess šla parkem a užívala si krásné, skoro podzimní odpoledne. Právě teď míjela dětské hřiště s houpačkami. A vidí tam holku a kluka, a ti se spolu náramně baví. Zdálo se jí, že je to Collin, ale.. Collin přece nemá holku... Nechodí sem..do parku.. NE! To určitě není Collin. Vytřepala myšlenku z hlavy a pokračovala v cestě. Když se jí najednou za zády ozvalo: ,, Ahoj Jess!" nechtěla se otáčet. Moc dobře věděla kdo to je. Až moc dobře. Ale otočit se musela.. Rvalo jí to srdce ale musela... ,, Ahoj, Jess. Kam jdeš? Nechceš tady..?  ,, Ne! skočila mu do řeči Jess, protože už viděla, že se zase blíží Liss. ,, Jdu ke Kate. Spěchám" řekla rychle, otočila se na podpatku a rychlým krokem šla pryč. Nevšímala si už laviček ani dubů.. Jen chtěla moc zapomenout na to, co právě viděla. Za parkem přeběhla ulici. Byla u Katyného domu. Zazvonila. Kate jí otevřela a Jessice vyhrkyly z očí slzy. ,, Jess? co ti je?" ptala se KAte a zatáhla ji dovnitř. ,, Kate! Dvě na jednoho.. Dvě! Je to děvkař! JE!" začala Jess.
,, Kdo? Co dvě?" nechápala Kate.  ,, Dvě na jednoho Collina.. Byl ted s nima v parku."
,, s kým? Colli? "    ,, Jo! Collin byl tam s nějakou holkou a Liss tam byla taky.." zalykala se Jess ,,..už ho nechci vidět. UŽ NE!" Kate ji objala a řekla ,, Jess, určitě ne. Je to omyl. Na, tady je kapeník" ale ve skutečnosti sama nevěřila tomu, co vlastně říká...

Vtipné básničky o lásce

13. září 2010 v 17:16 | Míša |  About L♥ve
Tákže, jednou takhle večer jsem nemohla usnout... Tak mě napadlo pár vtipných veršů :D:D:D
POZOR! : tyto básničky nesmíte brát vážně! Je to jen ze srandy. Láska je dobrá věc - pokud vám neublíží....
Za básničkou je vždycky napsané, ke komu se to hodí :D příjemnou zábavu ;D


Není třeba bát se lásky, když jdete po boku krásky - kluk. :D



Lásky je třeba se báti, když se vám kluk k nohám klátí - holka. :D



Lásky se není třeba bát. Když máš u sebe pepřák, nemůže se ti nic stát - kluk. :D



Láska tě zapřáhne jako vola, při jízdě autem se ti podsmyknou kola. Lásku aby už vzal ďas, cítím se jako opilá znova a zas - holka. :D



Každá nová láska, na čele nová vráska - oba. :D :D S:D



Láska a smutek patří k sobě jako bratři, nebo spíš jak bratr a sestra, co do bratra slzu vnesla - oba....



Láska je ultrazvuk, vidí ti do duše, parádně tě trefí z kuše. Trefí tě a složí k zemi. A pak zase jednou, znova, budou se opakovat tato slova....